1.kapitola

1. srpna 2013 v 18:06 | Denise Brooks |  Blíž než kdy dřív
Nechce se mi nic. Nepíšu, nepřidávám, jen poslouchám hudbu, téměř ani nepřemýšlím. Zvláštní to období.
Konečně jsem doupravila, byť trochu podivně, konec 1.kapitoly a rozhodla jsem se k jejímu uveřejnění. Možná jste si již všimli krásného blendu, s kterým mi opět pomohla Pen :).
Snad se to bude dát číst. Moc mě to nebaví a to ještě nevíte, nad čím přemýšlím. Hezké počtení.

~¤~


Otevřela oči a snažila se rozpoznat, kde se to zrovna nachází. Pokoj vymalován sytě zelenými barvami nebyl nijak zvlášť velký, spíše jen tak pro jednu osobu. Spoře vyzdoben - jedna postel, ve které nyní ležela, stůl, židle, skříň a poloprázdná nástěnka. Skrze okno s šedivými závěsy pronikalo dovnitř sluneční světlo, avšak venku se honila spíše tmavá mračna věštící déšť.
Hermiona se namáhavě pokusila posadit. Bolest jí připomněla události včerejšího večera a žaludek se jí v tu chvíli zhoupl. Kde je Ron? A co Harry? Ostatně tohle nevypadalo jako vězení, takže jakýkoli průšvih zavrhla. Dřív než stačila se úplně zvednout z postele, se zaskřípěním otevřely dveře. Jenže ten kdo vešel, rozhodně jako problém vypadal. Hermionina ruka instinktivně sjela rukou k hůlce, ale nebyla tam.
"Zabavili ti jí, sotva tě omráčili," řekl Draco, zjevně pochopil to její "přátelské" gesto.
"C-co tady dělám?" vyhrkla Hermiona a stále se od něj držela co nejdál. Ani za mák mu nevěřila. "Co ty tady děláš?"
"Tohle je moje skrýš a teď i tvoje. Kdybys utekla, zjistili by to a stejně tě zabili. Bude lepší, když tady přečkáš to nejhorší a pak…"
"Ty mi chceš pomoct?" vyjekla a málem se rozesmála. Čekala, že se začne smát i on její vlastní hlouposti o takové možnosti vůbec uvažovat. Byla jen mudlovská šmejdka. Odpad, který je třeba odstranit. Mladý Malfoy ale nevypadal, že by se měl začít smát, zlehka pokrčil rameny a odešel z místnosti. Za pár minut se však vrátil s táckem a na stůl položil talíř se snídaní - nějaká míchaná vajíčka či co.
"Proč to děláš?" zeptala se, když už zase chtěl odejít. Draco se na ni zahleděl s nakrčeným obočím, v očích se mu zračila starost. "Co?"
"Proč mi pomáháš? Vždyť mě nenávidíš."
"Zkus popřemýšlet, Grangerová, ne vždycky je všechno takové, jaké se může zdát." S těmito slovy definitivně opustil pokoj a zdálo se, že i chatku. Jeho slova jí ještě dlouho zněla v hlavě, stejně jako spousta dalších nezodpovězených otázek.

Přestože už v pořádku vstala z postele, za chvíli se do ní musela stejně vrátit. Brzy opět usnula, ale stejně jako spánek ve vysoké horečce, ani tenhle nebyl nijak moc klidný. Brnělo jí celé tělo a ona si matně vzpomínala na několik dalších bolestivých kouzel, která na ni Smrtijedi použili i dlouho potom, co upadla do bezvědomí. Trhaně slyšela krákavý smích a jedovatý hlas vyhrožující smrt. A když se pak znovu probudila, na čele se jí leskly kapičky potu a cítila se zase o něco hůř. Navíc zjistila, že v místnosti není sama. Zase sem přišel Draco, tentokrát s obědem, na nějž však neměla ani pomyšlení.
"Je ti špatně?" zeptal se Draco a přistoupil k velké dubové skříni.
"Hm," zamumlala téměř neslyšně. Překulila se na druhý bok a pevně zavřela víčka.
"Tady," spokojeně vytáhl jakousi malou ampulku s modravou tekutinou, "mělo by ti to pomoct. Je od Snapea."
"To mě má uklidnit?" zeptala se lehce posměšně, ale lektvar přijala a pokusila se posadit. Ampulka však lehce sklouzla z jejích roztřesených rukou a roztříštila se. "O-omlouvám se," zašeptala smutně.
"To nevadí, mám ještě jednu," řekl Draco a nedbal na to, že už je poslední. Profesor lektvarů mu jistě další zásobu obstará.
Tentokrát si opatrně přisedl k ní na kraj postele a pomohl jí vstát. "Díky," zamumlala, jakmile lektvar polkla a pak vyčerpáním znovu padla do polštářů.

Následující den se zase cítila o něco lépe. Nepochybně k tomu napomohl lektvar proti bolesti a i spánek, jenž jí zbavil únavy. Dnes se konečně cítila na vážný rozhovor s Dracem Malfoyem. Pořád nehodlala uvěřit tomu, že zrovna on by jí vysekával z bryndy, ba víc - zachránil jí život!
Hned se vydala do jiných koutů chatky, a že jich nebylo hodně. Jedna kuchyň, malá, že by v ní víc jak jeden člověk nemohl vařit a pak taky maličká knihovna spojená s pracovnou.
Dnes přijdu až večer. Abby se o tebe postará.
Vzkaz, jenž jí tu nechal Draco ležet na stole, jí zdaleka neřekl to, co by potřebovala vědět. Abby? Kdo to může být? Kamarád, příbuzná? Ale to by znamenalo…
Odpovědí na její úvahy byl domácí skřítek, který se sem přišoural hned, jakmile zaslechl klapnutí dveří. "Přejete si něco, paní?" zeptal se až podivně zdvořile. Jako všichni ostatní na sobě měl potrhané oblečení, dá-li se tomu tak říkat, přesto to jeho vypadalo honosněji.
"Ty jsi Abby?" zeptala se Hermiona vřele, obdivujíc tyto nebohé stvoření.
Skřítek potěšeně pokýval hlavou na znamení souhlasu.
"Sloužíš rodině Malfoyových?"
"Abby rád pomůže, ale nic říci nemůže."
Přesně jak Draco slíbil, Abby jí obstarával jídlo a pití, ale víc s ní neprohodil ani slovo. Své poslání vykonával smrtelně vážně.

"Draco, potřebuju si s tebou promluvit," řekla rozhodným hlasem Hermiona hned, když se mladý Malfoy objevil ve dveřích. Čekala na něj. Potřebovala odpovědi. Ale jeho výraz jasně nasvědčoval tomu, že on má mnohem důležitější zprávy. A dle zoufalého pohledu, jenž jí věnoval, zřejmě nešlo o nic pěkného. "Dobře," vydechl a nervózně si sedl naproti ní. Chvilku přerývaně dýchal, teprve pak se odhodlal ke kruté pravdě nedávných událostí.

« Předchozí | 1.kapitola | Další »
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Srdcařka Srdcařka | Web | 1. srpna 2013 v 18:17 | Reagovat

Moc hezká kapitola. :)
Máš dobrý styl psaní, ale chci jen podotknout, že mi tam malinko neseděla jedna věta:
Ani za mák mu nevěřila.
Mně by se víc líbilo prostě - Nevěřila mu.
Ale to je takový detail a navíc to píšeš Ty. :)
Hezký den. ;)

2 WomanDoctor WomanDoctor | 1. srpna 2013 v 19:57 | Reagovat

Slovo "ampulka" mě vždycky zabije :'DD. Ale je to dobré, i když se to trošku rozjíždí a pro mé já tam žádný sex není (*perverse face*). Na to, že tě to nebaví, je to dobré, vážně !:))
*SPOILER!!*
A hele, já vím, nad čím přemýšlíš ! :-D A jak už víš, podporuji tě v tom, nových začátků není nikdy dost :-)

3 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 1. srpna 2013 v 20:48 | Reagovat

Och, je to úplne dobré :D Suprovo píšeš, nuž a proste skvelý nápad :D
Júú Abby! :D Mám rada tých škriatkov :D
A som veľmi zvedavá na ich rozhovor! šup sem s ďalšou kapitolou! :D

4 Lee Lee | Web | 2. srpna 2013 v 14:01 | Reagovat

:D píšeš dobře a fakt dbře se to čte :) super kapitola :)

5 Lexi Perennis Van der Lux Lexi Perennis Van der Lux | 2. srpna 2013 v 20:58 | Reagovat

Zajímavé :D Som zvedavá čo jej všetko ten Draco vyklopí :D

6 E. E. | Web | 3. srpna 2013 v 18:15 | Reagovat

Moc hezky napsané :) krásná kapitola :)

7 Rainy Rainy | Web | 3. srpna 2013 v 22:28 | Reagovat

Tal trochu si nejsem jistá, jestli ji smrtijedi nepostrádají. Tedy, když ji jakože unesli a omráčili... a ona je teď někde fuč. Ale třeba nám to vysvětlíš, hádám že určitě.
V každém případě, myslím, že se nám to pěkně rozjíždí. Je to hezky, a hlavně čtivě napsané, takže se to četlo jedna radost.
Nevím nad čím přemýšlíš, ani co tě trápí. V každém případě já osobně taky teď nejsem schopná skoro ničeho. Budu ti držet palce.

8 Elly a Lily Elly a Lily | Web | 6. srpna 2013 v 19:48 | Reagovat

Pěkný članek i blog máš pěkný ,
mrkni se na můj :-)

9 cassiopea-black cassiopea-black | Web | 8. srpna 2013 v 17:42 | Reagovat

to má vcelku rychlej spád, řekla bych xD jako, napsaný je to pěkně, jako všechno od tebe, ale přijde mi to moc rychlý
na druhou stranu vim, že to chceš mít z krku a obdivuju tě, že ses vůbec rozhodla to dopsat... jen mi to jejich chování moc nesedí, no, uvidíme, co bude dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama