3.kapitola

7. srpna 2013 v 18:51 | Denise Brooks |  Blíž než kdy dřív
Čao!

Tak předchozí komentáře teda nic moc.. ale i tak jsem ráda za ty, co tam jsou :). Horka mě začínají docela štvát, ještě k tomu když v takovém parnu musíte do města!
Myslím že zrovna včera jsem začala psát jednu OT, tak se uvidí, co z toho vzejde, jestli to vůbec kdy zveřejním. Zprvu bych ale chtěla dokončit tohle Dramione, tak vkládám další kapitolu a v dohledné době se budu snažit nějakou zase napsat. Nic dlouhého, tahle je spíš krátká, ale delší to nejde ;).

~¤~


Nebohý hmyz vzpouzející se v pavoučích sítích.
Už se to stalo podruhé v blízké době, co měla takovou krutou podívanou. Odvrátila pohled. Má to snad brát jako znamení?
Svítalo a Hermiona už nemohla spát. Za poslední týden toho moc nenaspala, ale kdo by měl za takových podmínek a situace klidný spánek? Zvedla se a tiše jako myška vyšla z chatky do chladného rána. Zůstala stát a nabírala čerstvý vzduch do plic. Na malý okamžik zavřela oči, a když je znovu otevřela, zvedl se jí žaludek. Mezi stromy spatřila postavu. Nemohla určit její vzhled, neboť byla příliš daleko. Nebyla si jistá, jestli je to opravdu někdo nebo jen výplod její fantazie. Několikrát jí na mysl vytanuly obrazy představ, co by se událo, kdyby ji našli. Ne, tohle se jí jen zdá. Stála však nehybně jako socha a dál upírala pohled na již pohybující se objekt v dáli. Čím víc se přibližoval, tím víc bylo znatelné, že jde opravdu o člověka, nebo hůř o čaroděje. Anebo ještě hůř - o Smrtijeda.
Zpanikařila a zběsile vběhla do chatky. Zabouchla za sebou dveře a jen tak, aby to jistý smrtelník neslyšel, zakřičela: "Abby! Kde jsi?" Matně si uvědomovala, že skřítka ani včera večer, kdy tak zhrouceně Draco promlouval z duše, nezahlédla. Polilo jí horko a zoufale prohledávala všechny kouty obydlí, doufajíc alespoň v nějaký předmět, jenž by jí pomohl v obraně. Jenže nic magického tady nenašla, domek byl obyčejný jako většina ostatních mudlovských chatek. Snad proto, aby nevzbuzoval pozornost, ovšem to se jí teď zrovna nehodilo.
A najednou cvakly dveře. Zadržela dech a vklouzla pod postel. Málem se rozkašlala pod rozvířenou vrstvou prachu. Kroky byly pomalé, asi aby dotyčný naháněl hrůzu. Došel až do jejího provizorního pokoje. Přikryla si ústa dlaní a sledovala každičký jeho pohyb.
Jistý Smrtijed si posměšně odfrkl, když ze stolu vzal ozdobnou sponku do vlasů a letmo si ji prohlédl. Stačil jediný pohled na pomuchlanou matraci a bylo mu jasno. I když jeho syn nebyl zrovna typ, co by si užíval s lacinými děvkami. Nebo snad v tom byla láska? Později si s ním bude muset promluvit. Ostatně poslední dobou se mu zdál víc roztěkaný než obvykle. Oči mu potemněly až tehdy, kdy na nočním stolku objevil poloprázdnou ampulku lektvaru proti bolesti. Možnost, že by Draco dotyčnou natolik zřídil, že by jí musel podávat uklidňující lektvar, se mu zdála směšná, absurdní.
Tělesné tresty Pána zla byly jeho nejoblíbenějšími, často se nechával slyšet, že je považuje za ty nejúčinnější. Jenže Lucius si nepamatoval, že by v blízké době měl důvod k tomu, aby někoho ze svých věrných potrestal, právě naopak. Byl na ně pyšný za ta odporná sídliště mudlů, které tak potěšeně vypálili. Mudlové… Draco občas projevoval jistý soucit k takovým. Obzvlášť když šlo o rodiny jeho spolužáků. Lucius se ho pokaždé snažil přesvědčit, že to co dělají, je správné. Budují tak komunitu, jež se bude rozrůstat po celém světě.
Teď měl však neblahý pocit, že jeho milovaný synáček přestřelil. Rozzuřeně otevřel skříň, nahlédl pod peřinu, pod stůl a… Hermiona pevně semknula víčka. "Grangerová?" vyslovil nanejvýš udiveně. Dobře si vzpomínal na noc, kdy jí krutě mučili a pak se někde vytratila. Bylo toho tolik, že se jí nevěnovalo příliš pozornosti. Nějak se na ni zapomnělo, ačkoli Belatrix nebo Carrowovi ji sem tam připomněli. Nakonec si usmysleli, že někde zemřela, když se nevrátila k Potterovi a spol.
Hněv se mu rozlil do každičkého nervu, hrubě zatáhl Hermionu za vlasy a uvalil na ni hned dvě bolestivé kletby za sebou.
To ponížení, které ho čeká! Ne, tohle se nikdo nesmí dozvědět. Grangerovou musí co nejrychleji zpacifikovat. Měl však mnohem lepší plán, a také výhodný. Jediným mávnutím hůlky Hermionu mrsknul o zeď, tiše vyjekla a sesunula se na podlahu. Lucius k ní nebezpečně přistoupil a tvrdě chytil za zápěstí. "Vyřiď Dracovi, ať se ke mně staví dnes večer, přesně v devět hodin, ani o minutu později. Rozumíš?" Krátce přikývla, po líci jí tekly slzy a namáhavě oddechovala. Neměla sílu na nesouhlas. Neměla sílu na nic. Hlasitě za sebou prásknul dveřmi a spěchal za svými záležitostmi. Už teď měl zpoždění.
Po pár hodinách se bolest otupila a k večeru téměř zmizela za pomocí zbytku utišujícího lektvaru. Draco se vrátil s lepší náladou, snad tomu přispěl včerejší kamarád alkohol. Po něm se vždycky cítil smířlivěji a navíc věděl, že se k němu kdykoli může vrátit. Hermiona sladce spala, ale stejně mu tu něco nehrálo. Skříň otevřená dokořán, židle odstavená od stolu, mu instinktivně napovídaly, že tu není něco v pořádku. Posadil se k Hermioně na kraj postele a položil ruku na její, přičemž si všiml modřiny na zápěstí. Lehce s ní zatřásl. "Hermiono."
Oslovená sebou polekaně trhla a vytřeštila na něj oči. "Co se to stalo?" ptal se tiše, aby jí neděsil. Nejspíše jí zase trápily noční můry. Kolikrát ji tišil, když cosi volala ze spaní, skoro plakala, držel ji za ruku a čekal, dokud znovu neusne. Teď k ní natáhl pravici a prsty pohladil její horké líce.
"Byl tady," mumlala nesouvisle a namáhavě se posadila.
"Kdo? Kdo tady byl?"
Zpříma se mu podívala do očí, jako by nad něčím přemýšlela. "Tvůj otec, Draco," na chvíli se odmlčela, rozpomínala se, co jí to Malfoy říkal, "očekává tě dneska večer v devět. Přesně v devět."

« Předchozí | 3.kapitola | Další »
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 WomanDoctor WomanDoctor | 8. srpna 2013 v 15:03 | Reagovat

Aaahh (mlč!:D), trocha akce nikdy neuškodí :)). Hmyzouni nejen u mě v pokoji, ale už i v Dramione povídce. Styď se :D !
A jsem ráda za Luciuse, on je takový idiotský vocas, ale dokáže pobavit :D. Jsem zvědavá na další ;-)

2 cassiopea-black cassiopea-black | Web | 8. srpna 2013 v 18:01 | Reagovat

[1]: přesně moje slova, jak s tim hmyzem, tak s Lucem xD
myslim, že Luciuse dokážeš vystihnout mnohem líp než Draca, i když pár Lucius/Hermiona, to asi fakt ne xD tak radši zůstaň u toho Draca xD jsem zvědavá, jak to s nim Luc vyřídí :)

3 Rainy Rainy | Web | 9. srpna 2013 v 9:26 | Reagovat

Nejsem si jistá, jestli by Lucius reagoval přesně takhle, ale v každém případě se mi to moc líbilo. Jak řekla WomanDoctor, trocha akce nikdy neuškodí. :) Jinak jsem ráda, že jsi nám vysvětlila, jak se tam ta Mia dostala, to mi docela vrtalo hlavou.
Strašně moc se těším na pokračování. Jsem zvědavá, co se stane. Mohli by třeba utéct společně, ne? No, v každém případě jsem moc zvědavá.

4 Lexi Perennis Van der Lux Lexi Perennis Van der Lux | E-mail | Web | 17. srpna 2013 v 15:06 | Reagovat

Asi by ma šlahlo byť v tej chvíli Hermiona... neznášam veci čo sa plížia :D :D

5 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 18. srpna 2013 v 14:20 | Reagovat

Jémine, chúďa Hermiona :-( Luciusa nemám vôbec rada, je to taký ten podlízavý pes. :D
Ale kapitola sa mi páčila, pekne napísaná ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama